Uprostřed lesa tůňka leží
laně tam z ní chodí pít
občas hladina se zčeří
kdosi musí v ní žít.
Udičku jsem tedy vzala,
že ulovím rybku zlatou
lesem jsem se lačně hnala
obrněna trpělivostí svatou.
Slunce pomalu zacházelo
v nedohlednu zlatá rybka
a mě pomalu docházelo,
že zřejmě vloudila se chybka.
Foukl vítr, zčeřila se hladina
udičkou to mírně trhlo.
Přišla osudová hodina,
a pak se to zvrhlo.
Vší silou vlasec tahám
připravuji seznam přání
na dno sil si v boji sahám
úlovek je na posr...
Ono totiž vážení
místo rybky zrezlý hrnec
zbytečné bylo snažení
s rybařením je teď konec!!
Žádné komentáře:
Okomentovat