Rubriky:

Zobrazují se příspěvky se štítkem30 přestupků proti lidskosti. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem30 přestupků proti lidskosti. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 25. ledna 2015

12. přestupek - Neviditelné odpadkové pytle


   Moderní doba nám skýtá mnoho pomocníku, které nám každodenní život ulehčují. Jedním z takových převratných objevů jsou pytle do odpadkových košů. Máme modré, černé, průhledné, ovšem v koši máme neviditelné. Neviditelný už ovšem není ten Sajgon, co nastane po tom, co se snažíte obsah neviditelného pytle přendat do jakéhokoli viditelného ...

pátek 23. ledna 2015

11. přestupek - teleportující se toaleťák


   Ráno si člověk sice potřebu odbude papírovejma kapesníčkama, ale pak najde "pomocníka" na místě, kde by to skutečně nečekal. A takhle ho najde třeba i na kuchyňské lince, na botníku nebo na balkóně vedle popelníku. Inu, než se jde u nás na záchod, je dobré "prokorzovat" celý byt i přilehlé okolí ... Kdo hledá, vždycky (někde) najde. 

úterý 20. ledna 2015

9. přestupek - Na špinavé prádlo kdesi koš

 
   Takto to u nás vypadá ob tři dny, kdy si chlapci myslí, že to, že koupili koš na špinavé prádlo způsobí, že se z něj prádlo samo přemístí na sušák a následně zpátky do polic na čisté prádlo. Ještě, že máme tři sušáky, ono tohle "velký" prádlo zabere spousta prostoru ...

sobota 17. ledna 2015

10. přestupek - Lednice prázdných misek


   Máme lednici, máme v ní ovoce, zeleninu, uzeniny, mléko a haldy prázdných misek od čehosi ... A tyto kouzelné misky tam vydrží déle než ovoce, zelenina, uzeniny i mléko. Někdy i déle než rum v mrazáku ...

"proč si to nehodil aspoň do dřezu?"
"Sem neměl čas ..."
(A to je ta odpověď, kvůli které je vhodné si do bytu pořídit boxovací pytel, nebo přinejmenším aspoň sadu starých talířů, které můžete v afektu beztrestně mrhat proti zdi)

8. přestupek - Celková deratizace


"Seš na řadě s uklídem hajzlu."
"Hmm..."

  To se pak už člověk ani nediví, že drogerii navštěvuje častěji než cukrárnu. Aneb takhle se prostě u nás pěstuje hygienické prostředí. Několik následujících dní není třeba užívat "zpříjemňovačů" ovzduší na WC.

7. přestupek - Ajťák


   "Půjčím si tvůj noťas!"

   Jistě, jen si příště vem i popelník. Nebo lépe, nekuř nad mým notebookem.

"Si to utři, ne!"


čtvrtek 27. listopadu 2014

6. přestupek - Vaříme s Denisem


   Máme tu tipovací soutěž. Jak dlouho myslíte, že to v tomto stavu vydrželo? Deset minut? Namazal si další a uklidil to? Houby! Dva dny! Dva překrásné dny jsme si počkali, než náš gastrokrál Denis uklidil "přípravu" svačiny. 
   Proč jsem to neuklidila za něj? Tak za prvé nejsem jeho služka. Za druhé mi slíbil "za chvíli". A za třetí to byl osobní sociální experiment, který málem přerostl v penicilin. Trvalo to 48 hodin, dvě hádky, 249krát "za chvilku" a jednu výhružku, že pustím, Taylor Swift ...

středa 26. listopadu 2014

5. přestupek - Když ne sušák, tak postel

 
   Toto není obrázek ze stěhování. Ani z feťáckýho doupěte. Toto je má postel. Teda někde pod tím je má postel. Tohle je její denní verze. Jistý člověk, ten samý, co mi položil kecku vedle postele, tak tento člověk má prostě rád odkládání. Odkládání všeho, všude a čím víc, tím líp. To se Vám pak na jedný posteli sejde drogerie, lékárna, oblečení z práce, bunda jarní (byť je chladný podzim, ale někomu byla zima a nemohl najít mikinu ... No, a na sušák si se díval?!:_)). 
   Nejsmutnější na to je to, když se Vám chce spát, ale nemáte kde. Je Vám oznámeno, že to bude "za chvilku" uklizené a taky to za chvilku je. Za chvilku, která třeba trvá 75 minut ...

úterý 25. listopadu 2014

4. přestupek - Skříňosušák


   Je to zvláštní, ale to co vidíte na fotce není ani cikánská skříň na hadry na podlahu a ani vatra na pálení čarodějnic. Při detailnějším pohledu je možné si všimnout, že se jedná o sušák na prádlo. U nás (v bytě) též znám jako odkladiště, věšák na ramínka nebo "pak si to uklidim", že Denisi?! Je až s podivem, že tahle tvá zvláštní obsese, všechno odkládat na sušák, ještě nebyla předmětem žádných odborných psychologických bádání ...

pondělí 24. listopadu 2014

3. přestupek - Sítkozácpa


   Dřezová pohádka o osamělých příborech tu byla nedávno. A vzhledem k úspěchu prvního příběhu, jsme se rozhodli na toto téma navázat další historkou ze stejného prostředí.
   Byl jednou jeden odtok ze dřezu a v něm bylo sítko. To sítko se jednou ucpalo a odtok vyschl. A jestli to sítko nikdo nevyhodil, tak tam jabka plavou ve vodě ještě dnes. Konec vyprávění.
   Pro mé drahé spolubydlící, speciálně pro tebe, Marceli, zopakuju tři fáze mytí nádobí:
1. Umyju nádobí
2. Umyju i příbory!!!
3. Vezmu to žrádlem zaprasený sítko a vyhodim jeho obsah do koše (to je ta bílá nadobka se žlutým pytlem asi metr a půl od tebe)!!!!!
    Bohužel Horst Fuchs umřel aniž by stihl vynalézt "samočistící sítko". A do té doby, než ho nějakej kutil vymyslí, ho musíme vynášet my. Děkuji za pozornost, konec hlášení.

PS. Když už jsme zmínili ten koš, tak je řada na Vás, hoši:-))

neděle 23. listopadu 2014

2. přestupek - Botník na nočním stolku


   Máme standardní byt 4+1. Je v něm WC, koupelna, kuchyň a tři pokoje. Jo a vlastně jsem zapomněla, je tam i chodba. Taková ta klasická. Klasická s botníkem. A i přes tento fakt, se čas od času objeví bota jinde. Třeba na nočním stolku vedle postele. Neříkejte, že se Vám to nikdy nestalo. Prostě takhle jdete z práce, jednu botu si sundáte v chodbě a druhou si prostě sundáte a dáte na noční stolek. Pak si jdete umejt vlasy do záchodový mísy plný želé a podojíte rohatou vačici ... Pokud se Vám tohle už někdy stalo, tak v Bohnicích mají skvělý pavilon, který se specializuje právě na tyto poruchy.
   Dodnes mi nebylo obstojně vysvětleno, jak, proč a kdy se tam ona bota dostala. Ta nezodpovězená otázka "Proč?" mě bude tížit eště v hrobě. Doufám, že mi na něj budeš, Denisi, nosit čerstvé pivoňky. A nejlépe v těch bílých converskách ...

sobota 22. listopadu 2014

1. přestupek - Příborový grupáč


"Nechci být sám."
"Ach, proč jsem tak sama?!"
"Ahoj, Vy jste tu sami?"
"Hm, jsme."
"Tak, co kdyby, když jsme tu všichni sami, co kdybychom tu byli spolu?"
"Jako my tři?"
"Nejen my tři, ale my všichni."
"Tak jo, čím víc nás bude, tím nám bude líp." Řekly si jednou příbory a sešly se ve dřezu. A od té doby, pokud neshnily nebo je někdo neumyl, tam leží na sobě a jsou spolu. Tak takovouhle pohádku neznám. Snad ani bratři Grimmové, a to byli pěkní saďouři. Ale ani ti by nevymysleli tak podlou, krutou a "hněvvyvolávající" povídku.
    Ale na světě existují jistí lidé, známí též pod pojmem "moji spolubydlící", kteří bez špetky slitování namíchají tenhle koktejl zlosti. Koktejly jsou samy o sobě dobré, ale když se jich překoktejlute, tak je to k pobli..í. A že se Vám to stane rychle, když tohle (viz obrázek nahoře) absolvujete každý týden. Zkrátka, jistí lidé (ano, stále myslím těmi "jistými" lidmi své spolubydlící) zřejmě vypnuli Prostřeno před koncem, protože jinak by věděli, že umýt nádobí znamená včetně příborů.
"Marceli, umyl jsi to nádobí?"
"Jo, umyl."
   Dívka jde do kuchyně, pohlédne do dřezu, lapá po dechu, nosem jí unikají drobné obláčky páry a oči se jí podlévají krví.
   Tak asi nějak takhle bych napsala scénář, kdybych o tom natáčela film. Film s názvem "Nasrání na počkání".

Hezký večer, ja si jdu namazat chleba talířem, jelikož nože stále odpočívají na dně dřezu ...