Jak praví ono přísloví,
o chození se džbánem,
že můžeš šetřit na nový,
aniž by ti spadl na zem.
Osudovým se mi stalo,
spíše mojí věrné družce,
stačilo k tomu vskutku málo,
zasloužila bych si po držce.
Často jsem k ní chodívala,
více než je asi zdrávo,
nic jsem nedávala, jenom brala,
na tohlento měla právo.
Ráno vzala jsem jí do ruky,
že udělám si žrádlo,
měsíc po konci záruky,
v ruce zůstalo mi ledničky madlo:-))
Žádné komentáře:
Okomentovat