pátek 18. dubna 2014

DUBENí

Duben já mám věru ráda,
až na ty romantické kýče,
kdy trávník huntují milenců záda
a všude smrdí petrklíče.

Duben já mám věru ráda,
až na tu divnou lidskou potřebu
řešit, kam zavítá příště ruská vláda
"Ať s tím počítáme dopředu."

Duben já mám věru ráda,
až na to jarem zblblý počasí,
přinejmenším je to zrada,
když nečekaně kroupy vytasí.

Duben já mám věru ráda,
až na ta stáda snědých cizinců,
je v tom totiž menší vada,
většina je fanoušky buzinců.

Duben já mám věru ráda,
až na tu každoroční seanci,
kdy ona je stále mladá
a já sem v tomhle bez šancí.

Duben já mám ... zamlžený,
jelikož má mladší kopie,
ta, co zdědila ty lepší geny,
ta, co se po dvou deckách opije,
ta, co ponižuje obézní ženy,
ta, co občas cizí auto rozbije,
ta, co podědila moje pleny,
ta, co závist druhých přežije.

Tak tahle hvězdná coververze
už pěknou řádku let,
vymazat to zkrátka nelze,
oblažuje můj všední svět.

Za dva roky čtvrtstoletí,
změnila se pouze o maličko,
k nevíře, jak to tryskem letí,
zpětně "Vše Nej má drahá Terezičko!"

PS. Rozflákaný auto omlouvá neschopnost protinožců sjednotit směr jízdních pruhů se zbytkem světa (že jo, VB, Indie, Japonsko ... a některé země Třetího světa, i když těm by se to dalo prominout) 
PS2. Kdyby jí PS (1) neomlouvalo, tak jí omlouvá to, že je blondýna.
PS3. Kdyby jí neomluvilo ani PS(1), ani PS2, tak jí omlouvá těch pět promile v krvi ... Ne, kecám, PS a PS2 musí stačit:_))

středa 16. dubna 2014

Z parku

Park večerem zalitý,
tma jako v ranci.
Člověk značně mokem opitý
nemá tu nejmenší šanci.

V okamžiku jakoby zastavil se čas,
větřík fouk, větvička křupla,
odkudsi vyjekl děvčete hlas,
ze křoví podivnost před ní hupla.

Park večerem zalitý,
tma jako v ranci.
Děvče záda potem politý
do očí dívá se kanci.


úterý 15. dubna 2014

Bez pointy

Svině ke svini sedá,
mě žaludek to zvedá,
ani spát mi to nedá,
kde se spravedlnost hledá ?

(Ne)očekávaný závěr

Tvá vůně se mi pod kůži vryla,
stále tvůj odér cítím.
Pouhá vzpomínka po tobě zbyla,
do dlaní těžko ji chytím.

Tvé tělo hebounké já stále vidím,
jak v blankytných peřinách leží,
sama sebe jen marně šidím,
zapomenout půjde stěží.

Tak jako všechno, i tohle skončilo,
zůstaneš ve mě, má krásná vzpomínko,
víc z tebe mi nezbylo ...
... mé uzené vepřové kolínko:-))

Zpátky

Delší dobu neměla sem slinu,
na "rýmy" sem zanevřela,
má lenost na tom nese vinu,
o to bych se těžko přela.

Dneska, v rámci nicnedělání,
do ruky vzala sem tužku,
událo se mocné klání,
šlo o vcelku těžkou fušku.

"Potěším" odvážlivce svojí tvorbou,
jen na vlastní nebezpečí,
je to čistě vaší volbou,
klasici v hrobech brečí ...