Kdyby

Kdyby bylo KDYBY,

bylo by asi všechno jiné.

V prd... by byly ryby,

nikomu nebylo by to divné.

Kdybych ve školce nezlobila,

učitelkám by se ulevilo,

máma by o mě vařečku nezlomila,

tělo by mě nebolilo.

Kdybych ve škole dávala pozor,

hlavně na anglickém jazyce,

hodnotu měl by můj názor,

neříkali by mi prázdná palice.

Kdybych nosívala kružítko,

obalené měla učebnice,

místo pijáku používala pravítko,

nebyla bych flákač ulice.

Kdybych si zápisky psávala,

místo čmárání obrázků,

moudré rady bych dávala,

na každičkou otázku.

Kdybych studovala pečlivě,

méně bych se flákala,

úkoly dělávala poctivě,

těžko bych nad neúspěchy plakala.

Kdyby bylo tohle všechno kdyby,

byla bych jiná nežli jsem,

dělala bych jiné chyby,

otázkou je, jestli to vlastně chcem ...

Květnové hřiby

"Jsou-li májové hřiby červivé, 

bude suché léto."

Pranostiky bývají děsivé,

děsím se speciálně této.

Nevím, jak jsou na tom hřiby,

ale jsem si jistá tím,

že to poslední co mi chybí,

až si spodky propotím.

Chraňme ty bezbranné houby,

proti zkáze červivé,

bojím se letní zhouby,

jsou-li pranostiky pravdivé. 

Kokrhel

Stojí v moři kokrhel,

vodu má až po kolena,

bude jí mít po prd...,

až přijde přílivová vlna.

Mamince

Foukala mi odřená kolena,

vlasy nad mísou mi držela,

mou pubertou byla znavena,

divím se, že tohle to přežila.

Pozdě chodívala spát,

před úsvitem vstávala,

únava na ní nebyla znát,

před sebou přednost mi dávala.

Po mém boku vždycky stála,

plnila mi bláhová přání,

svých snů se pro mě vzdala,

přede mnou mě chrání.

Avšak Díky málokdy slyší,

za to, že mi kryje záda,

i když názory se nám liší,

MAMI, mám Tě ráda!!

Květnový ráj

"Studený máj - v stodole ráj."

Zajímá mě, kde tohle maj,

jaký je to asi kraj?

O ráji sny se mi zdaj,

jak překračuji jeho kraj,

zkoumám každý jeho taj,

překrásný tobogán tam maj,

korunku na hlavu mi daj.

"A ty hudbo hraj!"

Všichni tohle znaj,

každý má svou báj,

jak vypadá jeho ráj.

Tak dlouho se chodí ... až se něco utrhne

Jak praví ono přísloví,

o chození se džbánem,

že můžeš šetřit na nový,

aniž by ti spadl na zem.

Osudovým se mi stalo,

spíše mojí věrné družce,

stačilo k tomu vskutku málo,

zasloužila bych si po držce.

Často jsem k ní chodívala,

více než je asi zdrávo,

nic jsem nedávala, jenom brala,

na tohlento měla právo.

Ráno vzala jsem jí do ruky,

že udělám si žrádlo,

měsíc po konci záruky,

v ruce zůstalo mi ledničky madlo:-))

(Ná)let

Stojím takhle na římse,

schválně, jestlipak zřítím se?

Dolů je to vcelku dálka,

dole sice tráva, ale vedle skalka.

Žaludek se mi z té výšky zvedá,

ve tváři jsem až smrtelně bledá.

Stačí jen roztáhnou paže

dotknout se nebeské záře.

Rázně vykračuji kupředu,

tož, promyšlené to mám dopředu.

Rukama zběsile kolem mávám,

najednou budík, právě vstávám.