neděle 7. prosince 2014

Průměrná mozková kapacita učitelky

   Nedávno sem s hrůzou zjistila, že si nepamatuju půlku článku, co sem právě dočetla. Při cestě do práce sem zapomněla vzít vyhodit odpadky, který sem si naschvál dala za dveře. Dopoledne sem zapomněla zavolat kamárdce, který sem to den předtím slíbila. Odpoledne sem zapomněla koupit jednu věc ze dvou v drogerii. A cestou domu sem zapomněla koupit PETku (čti stáčené víno - morální podpora a udržovatel psychické odolnosti každé učitelky). 
   Zapomínám. Nebo spíš už mi prostě mozek navsakuje tyhle informace. No, bodejť by jo, když je jeho kapacita zaplněna bezcennými informacemi z práce. Ze školky. Informace, které sou ve valné většině nepodstatné. A já sem veleodborník v umění pamatovat si nepodstatné informace ...

  1. 4 třídy po 23 dětech. Plus mínus 90 jmen a příjmení dětí. Ano, není podmínkou umět všechna jména, ale mě tak nějak samy vlezou do hlavy. Prostě a jednoduše vytlačí jména minulého školního roku a vlezou na jejich místo. Budiž. A budiž to eště informace průměrné důležitosti.
  2. 4 třídy po 23 dětech po 2 rodičích. To máme cca 180. 180 rodičů. Chtě nechtě si pamatuju obličeje všech rodičů. Asi má mé podvědomí nějakou neutuchatelnou potřebu nemít potřebu se ptát "A Vy si jdete pro koho?".
  3. 4 třídy po 23 dětech po dvou rodičích po minimálně 2 prarodičů. A to už máme nepočitatelně tváří. Ale i to si pamatuju. Uplatním to sice tak asi jednou za čtvrtletí, když si zrovna onen dědeček jde vyzvednout vnuka. Informace zcela zbytečná.
  4. 4 třídy po 23 dětech, z čehož to jsou jen tak asi v 25% jedináčci. Takže další dávka obličejů, jmen a informací. I tady sem za normálního komunikativního stavu schopna zeptat se většiny dětí "Co bráška Dobromil vyhrál na tom okresním kole Discotance?".
  5. 4 třídy po 23 dětech po 2 rodičích, z čehož méně než polovina není rozvedena. Čímž přibývá informací o partnerském vztahu a životě rodičů, táty a tety Jarky, mámy a strejdy Marcela, mámy a psychologa. "Včera u nás byl strejda Karel." - "Počkat. A neřikal si minulý týden, že má přijet strejda Mirek?" - "No, ten už k nám nejezdí, protože ho maminka už nemá ráda ..."
  6. Každé osmé dítě má nějakou alergii. Tak to máme dobrej deset alergií, který, pokud nechcete u soudu vysvětlovat zanedbání péče, je dobrý znát. To, že je znáte, samozřejmě nemá vliv na to, že si na ně vzpomenete vždy v momentě, kdy dítě alergické na bílek krájí vejce. Příští rok se hodlám přihlásit na krajské kolo ve skoku do dálky z místa. Od dveří k onomu vejci slušný tři metry:-))
  7. Počet dětí krát (oblečení do školky plus oblečení ven plus pyžamo plus bačkory plus boty ven na druhou) plus hračka = "Neviděla jste Benediktovu čepici?" "Noooo, jo, ta je na tom druhém topení zleva."
   Druhou polovinu na "paměťovce" zabírá u každého pedagoga standardně složka Básničky - letní, podzimní, zimní, jarní; o zvířátkách; o prstech; na Ř, I, Ť; ...; Texty písniček pro děti; z pohádek; koledy; Pohádky - cca 30 dokážu poutavě převyprávět; 187 už jsem slyšela; 145 sem poznala až s nástupem do MŠ. Plus složka - Manuál, jak pracovat s každým jednotlivým dítětem z MŠ, abych neporušila Dětská práva ani Trestní zákoník.
   Vlastně, asi budu tohle dávat číst všem, co mi příště budou vyčítat, že si nepamatuju jméno rybičky, co chcípla nevlastní matce jejího expřítele.

Sněžné řetězy do každé tramvaje

Zima do Prahy nám dorazila,
v doprovodu pana deště,
tramvaj vlaky porazila,
zbývá metro ještě.

Silničáři připraveni,
tramvajáři nikoli,
pražané jsou rozezleni,
musí pěšky kamkoli.

Ono nám to neuškodí,
hejbat trošku nožkama,
ono se to občas hodí,
kochati se vločkama:_))